Příběh květiny z IKEA
Normální courání po Ikee, 15 masových kuliček s bramborem prostě jako vždy. Se Zuzkou debatujeme co se nám bude hodit do nového bytu a nakonec se shodujeme téměř na všem (aby ne po 7 letech). Těsně před samoobslužnou částí se Zuzka zastavuje u květin. "Míšo, mohli by jsme si koupit zas kytku do koupelny". No říkám proč ne. Vybíráme mrňavou vodní květinu. "Do čeho jí dáme?" ptám se. Tak kupujeme ještě vázu. Přijedeme domu, Zuzi instaluje kytku do koupelny (jsem spokojeny, pro mě bez práce a hned to vypadá líp).
Asi za měsíc koukáme na kytku a je poněkud schlíplá. To bude asi tím, že v koupelně nemáme žádné okno, tak kytku přendaváme do kuchyně na jídelní stůl. Za další měsíc přichází Zuzka z práce domů s tím, že má malé překvápko. "Koupila jsem nám rybičku do vázy". Říkám proč ne... sice po chvilce, když jsme se Zuzkou střídavě vodu rybce okysličovali přes brčko vzduchem z vlastních plic, tak mé nadšení poněkud opadlo. Dva dny rybka tak nějak přežívala. Zuzka přišla domů s konstatováním a druhou rybkou, že jedné je tam smutno. Přinesla ještě další kytku. Po pár hodinách se voda ve váze poněkud zakalila, tak nastalo pravidelné měnění vody. Druhý den nová rybka plavala bříškem nahoru... usoudili jsme, že byla asi rozbitá (byla z jiného obchodu). Nastal výlov, výměna vody a odchod do práce. Po práci Zuzi přišla s novou rybkou, stejný typ jako první, dokonce ze stejného obchodu. Tradiční výměna vody a klid. Rybky sice občas trochu lapali u hladiny po dechu, ale do víkendu přežili.
Tento víkend jsme byli vybírat obklady do koupelny. Při této příležitosti jsme se v Hornbachu zeptali jak dvoum rybkám čistit vodu asi tak v litrové váze. Div nás prodavač neseřval a už jsme si odnášeli vzduchový kompresůrek, hadičku a bublací kamínek. Zuzka vše nainstalovala, přitom vyměnila vodu a uznala, že kytka č.2 je KO, tak šla ven. Druhý den byla voda opět zabarvená do bíla. Po chvilce zkoumání jsme zjistili, že za to může kytka z Ikei a tak tímto skončil její příběh. Druhý den jsme jeli do Hornbachu pro novou vodní kytku, ale to je zas jiný příběh...
5.10.2009 aby mne "odborníci" neradili ať se zastřelím, tak tu je aktuální stav. Víme, že to ještě není ideální, v rámci možností děláme co můžeme a bude líp :-)
Asi za měsíc koukáme na kytku a je poněkud schlíplá. To bude asi tím, že v koupelně nemáme žádné okno, tak kytku přendaváme do kuchyně na jídelní stůl. Za další měsíc přichází Zuzka z práce domů s tím, že má malé překvápko. "Koupila jsem nám rybičku do vázy". Říkám proč ne... sice po chvilce, když jsme se Zuzkou střídavě vodu rybce okysličovali přes brčko vzduchem z vlastních plic, tak mé nadšení poněkud opadlo. Dva dny rybka tak nějak přežívala. Zuzka přišla domů s konstatováním a druhou rybkou, že jedné je tam smutno. Přinesla ještě další kytku. Po pár hodinách se voda ve váze poněkud zakalila, tak nastalo pravidelné měnění vody. Druhý den nová rybka plavala bříškem nahoru... usoudili jsme, že byla asi rozbitá (byla z jiného obchodu). Nastal výlov, výměna vody a odchod do práce. Po práci Zuzi přišla s novou rybkou, stejný typ jako první, dokonce ze stejného obchodu. Tradiční výměna vody a klid. Rybky sice občas trochu lapali u hladiny po dechu, ale do víkendu přežili.
Tento víkend jsme byli vybírat obklady do koupelny. Při této příležitosti jsme se v Hornbachu zeptali jak dvoum rybkám čistit vodu asi tak v litrové váze. Div nás prodavač neseřval a už jsme si odnášeli vzduchový kompresůrek, hadičku a bublací kamínek. Zuzka vše nainstalovala, přitom vyměnila vodu a uznala, že kytka č.2 je KO, tak šla ven. Druhý den byla voda opět zabarvená do bíla. Po chvilce zkoumání jsme zjistili, že za to může kytka z Ikei a tak tímto skončil její příběh. Druhý den jsme jeli do Hornbachu pro novou vodní kytku, ale to je zas jiný příběh...
5.10.2009 aby mne "odborníci" neradili ať se zastřelím, tak tu je aktuální stav. Víme, že to ještě není ideální, v rámci možností děláme co můžeme a bude líp :-)